Stres ze sociální porážky ovlivňuje expresi hodinových genů a bdnf v mozku.

ABSTRAKT

Stres ze sociální porážky ovlivňuje chování a mění expresi genů, které jsou základem neuronální plasticity v mozku. Cirkadiánní hodiny regulují většinu neuronálních procesů v mozku, což má za následek denní variace komplexního chování, a jakékoli narušení oscilací cirkadiánních hodin zvyšuje riziko poruch nálady a kognitivních funkcí. V této studii jsme hodnotili vliv akutního a opakovaného stresu ze sociální porážky na expresi Per2 a Nr1d1 v prefrontální kůře, hipokampu, epifýze, čichových bulbech, mozečku a hypofýze. Hodnotili jsme také vliv našeho experimentálního nastavení na hladiny Bdnf a plazmatického kortikosteronu, dvou markerů široce používaných k hodnocení dopadu stresu na fyziologii savců. 

Naše údaje ukazují, že jednorázový i opakovaný stres ze sociální porážky zvyšuje expresi hodinových genů i Bdnf ve všech mozkových strukturách a kortikosteronu v krvi. Zatímco obecný vzorec upregulace Bdnf naznačuje vyšší citlivost u skupiny vetřelců, hodinové geny jsou indukovány výrazněji u rezidentů, zejména při opakovaných stresových sezeních. Naše práce tedy naznačuje, že model úzkosti a deprese vyvolané stresem by měl brát v úvahu skupinu rezidentů, protože u některých parametrů mohou reagovat výrazněji než vetřelci.

Závěr:

Experimentální paradigma rezident/intruder ovlivňuje expresi hodinových genů Per2, Nr1d1a Bdnf v mozkových strukturách a plazmatickou hladinu kortikosteronu. Indukce hodinových genů je patrná u obou experimentálních skupin; je však výraznější u rezidentů. Spolu s výrazným zvýšením hladiny Bdnf ve většině mozkových struktur a plazmatického kortikosteronu u rezidentů naše údaje naznačují, že v modelu stresu ze sociální porážky by mohla přispět užitečnost experimentální skupiny rezidentů.

Celý článek naleznete zde.