Vliv chronotypu a času testování na výsledky kognitivních testů.

ABSTRAKT

Standardní kognitivní měření se často používají v různých denních dobách k posouzení kognitivních deficitů u pacientů s neuropsychiatrickými a neurodegenerativními poruchami bez ohledu na jejich chronotyp. V této studii jsme se zaměřili na zjištění, zda subjektivně nepreferovaná doba hodnocení může být rozhodujícím faktorem u osob s extrémními chronotypy. Srovnávali jsme ranní (08:00) a večerní (20:00) kognitivní výkon u extrémních ranních, extrémních večerních a nevyhraněných chronotypů určených pomocí dotazníku rannosti a večernosti, podpořeného aktigrafií a měřením periferní teploty. Hodnocení probíhalo v pseudonáhodném pořadí ve dvou po sobě následujících víkendových dnech. Testovali jsme běžně používanou testovou baterii pro neurokognitivní hodnocení složenou z úloh zaměřených především na pozornost, rychlost zpracování, pracovní paměť a deklarativní paměť. 

Závěr:

Doba hodnocení ovlivnila měření deklarativní paměti, zatímco rozdíly specifické pro chronotyp se vyskytly pouze v subtestu Stroopova pojmenování barev zaměřeném na rychlost zpracování. Pozorované vlivy je třeba brát v úvahu v běžné klinické praxi, protože by mohly způsobit zkreslení výsledků získaných při nesprávně načasovaném hodnocení kognitivních funkcí. Naše výsledky také poukazují na podobnost holubic a sov na rozdíl od skřivanů v kognitivním výkonu, což naznačuje, že časné ranní hodnocení by mělo být zváženo i v případech přechodných chronotypů.

Celý článek naleznete zde.